Hledám grafický návrh menší kartičky do zpovědnice s názvem „Z hlubin“.
Výsledný formát kartičky je A6 a návrh může být oboustranný.
Tyto kartičky dávám lidem při svátosti smíření v určité situaci, kdy cítím, že by jim mohly ještě chvíli zůstat v ruce i v srdci. Mají člověku nabídnout krátké slovo, ve kterém se pozná, nadechne a udělá malý krok dál. Nepodávají celé řešení, ale jemně pojmenují to, co se v něm děje, otevřou jiný pohled a nabídnou větu, modlitbu nebo směr, kterého se může zachytit i po odchodu ze zpovědnice.
Tato konkrétní kartička je určená pro lidi, kteří nejsou jen unavení, ale rozdrcení. Pro lidi, kteří se stydí, nejraději by se schovali, cítí se vnitřně zborcení, zahanbení nebo už skoro nedosáhnou sami na sebe. Tady nejde o „nakopnutí“ ani o rychlé povzbuzení. Kartička má člověku nabídnout pravdivé slovo, podanou ruku a možnost volat k Bohu právě z místa, kde je.
Důležitá je zde myšlenka žalmu „Z hlubin volám k tobě, Hospodine“ – tedy že člověk nemusí čekat, až bude v lepším stavu. Nemusí se nejdřív dát dohromady. Může volat právě odtud. Druhá důležitá linka je, že to, co o člověku říká stud, není jeho pravé jméno. V Božích očích je člověk milovaný. Tato linka vychází také z myšlenek Henriho Nouwena o „milovanosti“ a o tom, že sebeodmítání není poslední pravda o člověku.
Textové těžiště kartičky je přibližně toto:
Z hlubin
Když je člověk rozdrcený,
nejraději by se schoval.
Jenže právě tehdy začíná modlitba pravdivě:
„Z hlubin volám k Tobě, Hospodine.“
Ne až bude líp.
Právě odtud.
Bůh se neleká Tvého zmatku, studu ani bídy.
Přichází i tam.
A nemusíš se zvedat sám.
To, co o Tobě říká stud, není Tvoje jméno.
Bůh Ti říká jinak:
Jsi milovaný.
Hospodine,
vezmi mě za ruku
a vytáhni mě z místa,
kam už sám nedosáhnu.
www.hledaniradosti.cz
Od designu očekávám:
- čistý a současný styl,
- jemnost, klid a důstojnost,
- velmi dobrou čitelnost textu,
- vizuál, který text podpoří, ale nepřebije,
- formu vhodnou pro duchovní a pastorační použití,
- návrh přizpůsobený formátu A6, případně oboustrannému řešení.
Chci, aby kartička působila:
- pravdivě,
- laskavě,
- tiše,
- s velkou důstojností,
- nevtíravě,
- bez kýče,
- bez přeslazené religióznosti,
- bez patosu.
Prosím vyhnout se:
- příliš temné nebo beznadějné atmosféře,
- dramatickému „spasitelskému“ gestu,
- laciné sentimentalitě,
- přehnaně ilustrativnímu zobrazování bolesti,
- agresivním kontrastům,
- prvoplánovým náboženským klišé.
Možný vizuální směr:
- podaná ruka,
- světlo dopadající do hloubky,
- studna pod pískem,
- tichá naděje uprostřed tmy,
- prostor, ve kterém člověk není tlačen k výkonu, ale nese ho milosrdenství,
- motiv blízkosti i tam, kde je stud a vnitřní rozpad.
Kartička má člověku připomenout:
nemusí se nejdřív spravit, aby mohl volat k Bohu; i z hlubin může volat právě teď a Bůh ho neoslovuje podle jeho bídy, ale podle své lásky.
Hledám návrh, který bude působit jemně, současně, hluboce a důstojně, s nenápadnou, ale skutečnou nadějí.
